Fojnica
Fojnica (v srbské cyrilici Фојница) je město v Bosně a Hercegovině, administrativně součást Středobosenského kantonu. V roce 2013 zde bylo evidováno 3 874 obyvatel.
Město se nachází východně od měst Kiseljak a Visoko, v údolí stenojmenné řeky. Je obklopeno vysokými horami; jen na území općiny Fojnica se nachází vrchol Vranica s nadmořsko výškou 2112 m, dále vrcholy Zec (1800 m n. m.), Zahor (1400 m n. m.) a Pogorelica (1432 m n. m.).
V Bosně a Hercegovině je město známé díky termálním pramenům, které byly využívány již v 19. století a v první polovině století dvacátého. Po druhé světové válce se ve Fojnici rozvíjel textilní a dřevozpracující průmysl. Mezi kulturní památky ve Fojnici a jejím okolí patří např. početné nekrpole tzv. stećků, dále pozůstatek pevnosti na vrcholu Zahor, nebo mešita Atik džamija z 16. století.
Město se nachází východně od měst Kiseljak a Visoko, v údolí stenojmenné řeky. Je obklopeno vysokými horami; jen na území općiny Fojnica se nachází vrchol Vranica s nadmořsko výškou 2112 m, dále vrcholy Zec (1800 m n. m.), Zahor (1400 m n. m.) a Pogorelica (1432 m n. m.).
V Bosně a Hercegovině je město známé díky termálním pramenům, které byly využívány již v 19. století a v první polovině století dvacátého. Po druhé světové válce se ve Fojnici rozvíjel textilní a dřevozpracující průmysl. Mezi kulturní památky ve Fojnici a jejím okolí patří např. početné nekrpole tzv. stećků, dále pozůstatek pevnosti na vrcholu Zahor, nebo mešita Atik džamija z 16. století.
Mapa - Fojnica
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HR | Chorvatština (Croatian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |